Slovo fast fashion neboli rychlá móda se rychle stalo synonymem pro nekvalitně ušité oblečení z laciných materiálů, které podléhá rychle měnícím se trendům. Kdo by ale nechtěl být jako celebrita? Neustále střídat outfity, být vždy oblečený podle posledních trendů je poměrně nákladná záležitost, a tak svetřík za 300 nebo tričko za 120 korun vypadá jako skvělá možnost, jak ušetřit.

Skutečná cena fast fashion

Euforie ze zdánlivě výhodného nákupu rychle upadá v momentě, kdy nakupující zjistí, že v triku z polyesteru se nepříjemně zapotí, švy se po prvním vyprání přetočí a občas někde trčí nitky. V takovém případě se mnoho lidí rozhodne zboží vrátit, bez zdánlivých následků dostat své peníze nazpět a zkusit štěstí někde jinde. Druhou variantou je, že si oblečení vezmou jednou, možná dvakrát na sebe, a po pár měsících, kdy leží v zadní poličce skříně, se jej rozhodnout vyhodit. Pokud si na konci cesty takového oblečení přepočítáme „cost per wear“ tedy cenu za jedno nošení, ani opravdu levný kousek se z ekonomického hlediska zkrátka nevyplatí.

Oblečení, které se vrací, vyhodí nebo neprodá, buď končí na skládkách nebo jej výrobci jednoduše spálí. Právě módní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí, každoročně vyprodukují textilní továrny stejné množství emisí jako námořní a letecká doprava dohromady.

V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že proto, aby koncový zákazník mohl nakoupit laciné oblečení včetně marže prodejců a zisku výrobce, je výrobní cena samotná snižována nejen prostřednictvím levných materiálů, ale také nízkými mzdami pracovníků továren. Otřesné pracovní podmínky, vystavení toxickým chemikáliím, život pod hranicí chudoby a nezřídka dětská práce, to je smutná realita lidí, kteří v těchto továrnách pracují.

Návrat k tradičním hodnotám

Pomalá móda, slow fashion je nový název pro věc, která je stará jako lidstvo samo. Oblečení šité ručně za použití kvalitních materiálů s účelem, aby bylo nejen slušivé, ale i praktické, funkční a nositeli vydrželo mnoho let, případně získalo další využití. Jen se podívejte svým rodičům či prarodičům do skříně, možná tam najdete vlněný kabát, který si pamatujete z dětství, a zub času se na něm projevil jen minimálně. Počáteční investice do slow fashion může být vyšší, odměnou vám ale je pocit, že máte unikátní a kvalitní věc, o které víte, odkud pochází, a vy tak podporujete lokální návrháře, kteří si svou tvorbou plní sen.

Slow fashion není ale jenom o nakupování, ale zejména o přístupu k módě a vytváření způsobů, jak co nejvíce prodloužit životní cyklus oděvů. Jedním ze způsobů, jak může móda fungovat v komunitě, je například půjčování. „Na našem e-shopu mohou maminky eticky a ekologicky šité oblečení nejen zakoupit, ale také si jej zapůjčit. Hlavní myšlenkou Wo-mum je podpora cirkulární módy, plné využití každého kousku oblečení a snížení dopadu na životní prostředí,“ vysvětluje Jaroslava Šnejdarová, zakladatelka konceptu Wo-mum. Udržitelná móda je často mnohem blíž, než se zdá. Ve větších městech najdete zajímavé second handy, kde můžete za skvělou cenu najít naprosté unikáty a utvářet tak svůj styl bez kompromisů a velkých výdajů.