Loni v květnu si při tenisu přetrhl vazy v koleně a k tomu se přidal prasklý meniskus, takže se musel podrobit operaci v nemocnici Na Františku. Včera si podobnou „laskominu“ zopakoval na klinice Palas Athéna na Hájích, kdy pro změnu absolvoval plastiku křížového vazu. Zpěvák a muzikant JAKUB SMOLÍK (57), kterého jsme bezprostředně po zákroku navštívili je ale v klídku a pohodě.

Sice ho zdobí ne příliš apartní a pohodlná celonožní bandáž, ovšem nežehrá, nebrblá a bere vše s nadhledem. „Operoval mě pan doktor Josef Maurer, známý „kolenolog“ a přítel umělců, jeho dcerou je totiž herečka Míša Maurerová, takže jsem na kudlu šel bez obav. Hodinku jsem si pochrupal na sále a teď už se jenom povaluji. Jo, ale víte, co je nejhorší? Mám děsnej hlad. Když se chystáte na narkózu a zákrok, prostě nesmíte se nacpat, a proto jsem měl dneska jen jeden upachtěnej rohlík. Těším se na zítřek, kdy vstanu s postele, začnu chodit, nebo spíš belhat, a budu se moct pořádně najíst,“ se zasněným výrazem ve tváři prozradil Jakub.

Jak jsme se přesvědčili, je opravdu v dobrých rukou. Neježe se o jeho koleno postaral známý specialista, ale nelíčenou náklonnost mu projevují i jeho dva kolegové na pokoji a především sestřičky. Ty ho s radostí obskakují, napájejí čajem a zásobují bažanty. Inu, jako doma.

Co bude dál? „Samozřejmě budu absolvovat rehabilitaci a od února chci už začít opět koncertovat. Možná ještě s berlemi, ovšem tahle drobnost mi v tom nezabrání. Horší to bude se sportem. Na motorku se asi posadím až tak za tři měsíce, k thai boxu se vrátím ještě o něco později a tenis dostane zase zelenou tak na začátku prázdnin. A už teď se těším na zápas s kolegou zpěvákem a kamarádem Petrem Kolářem. Máme mezi sebou nerozhodný stav, jednou vyhrál on, jednou já, takže pevně věřím, že se po třetím vzájemné zápase budu z vítězství radovat já,“ nadšeně dodal Jakub Smolík, z postele berlí pokynul svým příznivcům a dal i nenápadně najevo, že audience u jeho lože je u konce.

Dnes kolem sedmnácté hodiny byl měl Kuba odcestovat domů do domácího ošetřování. Jak nás informoval, noc ale nepatřila k těm, na které by rád vzpomínal. „Bolelo to jako čert, moc jsem se nevyspal, ale je to zřejmě průvodní jev, takže jsem se s tím smířil. Nafasuju léky a hajdy odpoledne domů. Vlastní postel a rodinná péče určitě budou mít na rekonvalescenci blahodárné účinky,“ s optimismem sobě vlastním řekl Jakub Smolík.