Jsou divadelní role, ve kterých herec naběhá po jevišti stovky metrů a na konci představení toho má plné zuby. Jsou pak role, ve kterých sice herec celou dobu představení „nesleze z jeviště“, ale na konci je odpočatý a v dobrém rozmaru.

Asi nějak tak, se podle svých slov, cítil JIŘÍ BARTOŠKA (69), když se po delší době vrátil na divadelní prkna v Divadle Kalich a ve společnosti šesti žen odehrál pohřební komedii Moje hra. „Tohle je pro mě ideální role. Po celou dobu představení ležíte, byť v rakvi a ještě si u toho můžete na jevišti zcela legálně zapálit,“ komentoval sarkasticky Bartoška svůj herecký part.

Vyprodané Divadlo Kalich pak na závěrečné děkovačce tleskalo vedle Bartošky hlavně Zuzaně Bydžovské. Slovní přestřelky těchto dvou hereckých osobností je nutno vidět a hlavně slyšet. O nich se nedá moc napsat. Na to se prostě musí jít do divadla.