„Jsem penzista, tak už nic nedělám,“ řekl JOSEF SOMR (82) a dodal, že si užívá důchodu. Jeho zálibou je vrtání se na zahrádce a semtam nějaké ty domácí činnosti, ovšem nepřehání to. Na divadlo ovšem nezanevřel.

Nakonec, u něj to asi nejde. „Už je to nějaký ten pátek, co jsem skončil v „mém“ Činoherním klubu. Jsou to krásné vzpomínky, ale už jen vzpomínky. Samozřejmě, že rád si občas s manželkou někam za kulturou vyjdeme a proto jsem se také dnes vrátil na místo činu, do divadla, kde jsem mnoho let vystupoval. Teď jsem tu ovšem jako divák. Nemohl jsem prostě chybět na večeru, kde Jan Vodňanský pokřtil cédéčko Tarantule a jiné nevydané songy. Víte, když jsem hrával, tak na Vodňanského se Skoumalem jsme sem chodili a oni zase navštěvovali naše představení. Byly to pro nás velice příjemné změny,“ uvedl Josef Somr.

Dalibor Janda, další z hostů křtu přiznal, že písničky dvojice Vodňanský, Skoumal, hrával jako kluk na kytaru na vandrech a později některé básničky Jana Vodňanského i citoval už jako známý zpěvák při svých koncertech. „Dal jsem si tuhle desku ke svým pětasedmdesátým narozeninám, ovšem věřím, že nebude poslední. Mám v archivu ještě další nevydané songy, takže při příležitosti osmdesátin možná vyjde další cédéčko. A jak dlouho ještě míním vystupovat? Inspiroval jsem se u Charlese Aznavoura, který řekl, že chce mít koncert ještě, až mu bude sto let. A tím dnem bude pondělí. Takže se budu trochu opičit a také bych rád ve stovce hrál a zpíval. Požádal jsem manželku, aby se mi mrkla, na kdy přesně to kulaté jubileum připadá, a ejhle, stejně jako u Aznavoura, na pondělí. Tak se těším,“ vysvětlil Jan Vodňanský, pokřtil cédéčko a sám nebo s kolegyní zpěvačkou Hanou Navarovou bavil tři hodiny diváky Činoherního klubu, mezi nimiž byla třeba i Tereza Herz Pokorná nebo Táňa Fischerová.